Co když některé slaměné balíky zvlhnou?

Máte-li balíky shora chráněny a zmoknou pouze ze stran, nepředstavuje to obvykle problém. Při opakovaném moknutí získají na povrchu šedou barvu, ale nehnijí do hloubky a je možné je pro stavbu použít. I když je samozřejmě ideální pracovat s balíky zlatavými a manipulaci s balíky mít s ohledem na počasí dobře naplánovanou.

Pokud balíky intenzivně proprší shora a voda zateče do hloubky nebo během skladování stály delší dobu ve vodě a jsou nahnilé, pro stavbu je již obvykle nepoužíváme.

Slámou voda nevzlíná. Pokud je při skladování v krycí plachtě díra, tak ve slámě uhnije pouze "komín" kudy voda svisle dolů protéká. Po vyschnutí se hniloba rozpadá v černý prach a hnití dále nepokračuje.

Při zapršení do rozestavěné stavby anebo havárii s vodou nebývá obvykle nutné slaměné izolace rozebírat. Měřil jsem vlhkost na několika slaměných stavbách po havárii s vodou a všechny byly nejpozději na konci následujícího léta suché. Všechny konstrukce navrhujeme jako difúzně otevřené, tedy umožňující vyschnutí. Hliněné omítky s velkou sorpcí vlhkosti vysychání slámy urychlují obzvlášť.

Skvěle zdokumentovaným případem je slaměný dům na pobřeží moře v Bretani (Ing. Jakub Wihan, Humidiity in straw bale walls and its effect on decomposition of straw), který ještě před dokončením omítek naskrz propršel při silné bouři. I tento extrémní případ byl na konci druhého léta suchý a dům dnes slouží k hotelovému ubytování.