Základy

Srovnání variant řešení základů

1) Založení na patkách a pilířích

Dům je nad terénem, s větranou mezerou pod podlahou. Hodí se: 

  • do míst se středním a vysokým radonovým indexem pozemku
  • do míst s únosnou vrstvou zeminy ve větších hloubkách
  • pro levnější stavby bez nároků na vysoký uživatelský komfort
  • do sušších míst, s hladinou podzemní vody ve větších hloubkách či tam, kde nejsou požadavky na maximální trvanlivost stavby
  • tam, kde nevadí velká výška podlahy nad terénem

Výhody

  • nejnižší cena (cca 850 - 1100 Kč/m2 zastavěné plochy)
  • nejnižší ekologická stopa (minimální spotřeba betonu)
  • nejvyšší rychlost provedení
  • opatření proti radonovému riziku zdarma i pro vysoký radonový index pozemku, měření radonu na pozemku lze vynechat (pro založení na terénu ho v každém případě stavební úřad vyžaduje)

Nevýhody

  • chybí pevné spojení se zemí jak z jemnohmotného hlediska (geomancie, feng-šuej), tak fyzikálně (vibrace, kmitání)
  • nižší tepelná stabilita (při přerušení vytápění dům rychleji vystydne, v létě se snáze přehřeje)
  • vyšší tepelná ztráta podlahou (v mezeře je v zimě cca -10~0°C)
  • velká výška podlahy domu nad terénem (cca 80 - 120cm = cca 50cm skladba podlahy + cca 30 - 70cm větraná mezera)

2) Založení na vzduchovém polštáři

Dům je cca v úrovni terénu, pod domem je však výkop a pod podlahou větraná mezera. Hodí se:

  • do míst se středním a vysokým radonovým indexem pozemku
  • do míst s únosnou vrstvou zeminy ve větších hloubkách
  • pro levnější stavby bez nároků na vysoký uživatelský komfort
  • do sušších míst, s hladinou podzemní vody ve větších hloubkách či tam, kde nejsou požadavky na maximální trvanlivost stavby
  • tam, kde by vadila velká výška podlahy nad terénem

Výhody

  • běžná výška podlahy domu nad terénem (cca 15 až 30cm)
  • opatření proti radonovému riziku zdarma i pro vysoký radonový index pozemku, měření radonu na pozemku lze vynechat (pro založení na terénu ho v každém případě stavební úřad vyžaduje)

Nevýhody

  • vyšší pořizovací cena (cca 1100 - 1400 Kč/m2 zastavěné plochy) a vyšší ekologická stopa
  • stěny výkopu nutno stabilizovat opěrnou zídkou (kámen-drahá práce, svahové tvárnice-drahý materiál, beton-vysoká ekologická stopa)
  • chybí pevné spojení se zemí a tepelná stabilita je nižší obdobně jako ad 1)
  • vyšší tepelná ztráta podlahou než 3, 4) ale nižší než 1) (v mezeře je v zimě cca -5~+5°C)
  • riziko vlhnutí spodního líce podlahy od zemní vlhkosti lze na 100% vyloučit pouze instalací větracího potrubí vyvedeného skrze dům (střední, vytápěnou část - i izolované potrubí dům ochlazuje) nad střechu

3) Založení na klasické železobetonové desce s obvodovými pasy

Hodí se:

  • při realizaci běžnou stavební firmou
  • tam,kde ekologie není na úplně prvním místě
  • při požadavku minimální tepelné ztráty, vysoké těsnosti obálky budovy a vysoké tepelné stability objektu
  • při požadavku na vysoký užitný komfort s ohledem na měřitelné fyzikální veličiny

Výhody

  • klasické osvědčené řešení, každý zedník či firma to bude umět provést, nejnižší riziko poruchy či chyby provedení
  • pevné spojení se zemí
  • vysoká tepelná stabilita
  • běžná výška podlahy nad terénem
  • nízká tepelná ztráta podlahou (v zemině je 5 až 8°C)
  • levné opatření proti radonu v případě nízkého či středního radonového indexu

Nevýhody

  • nejvyšší cena (cca 1500 - 2300/m2 zastavěné plochy)
  • vysoká ekologická stopa (beton, výztuž ocelovou kari sítí, polystyren)
  • nákladnější opatření proti radonu při vysokém radonovém indexu

4) Založení na pilířích, se štěrkem z pěnového skla pod podlahou

Hodí se:
  • pro odvážnějšího investora s ochotou vyzkoušet něco nového
  • při realizaci schopnými řemeslníky s tvůrčím přístupem k práci
  • při požadavku na vysokou tepelnou stabilitu objektu
  • při požadavku na minimální ekologickou stopu, recyklovatelnost
  • při požadavku na vysoký užitný komfort včetně jemnohmotných pocitových záležitostí (geomancie, feng-šuej)

Výhody

  • pevné spojení se zemí
  • vysoká tepelná stabilita
  • běžná výška podlahy nad terénem
  • nízká tepelná ztráta podlahou
  • malá ekologická stopa - základové prahy jsou vyneseny pilířky (=minimální spotřeba betonu), štěrk z pěnoskla je inertní, recyklovaný a 100% dále recyklovatelný materiál
  • nižší cena (cca 1100-1400 Kč/m2 zastavěné plochy)
  • levné opatření proti radonu při nízkém radonovém indexu pozemku
  • možnost ještě nižší spotřeby betonu než ad 1)

Nevýhody

  • neobvyklé řešení, potřeba tvůrčího přístupu při realizaci
  • nejpomalejší provedení
  • zatím neosvědčené provozem v praxi
  • nákladné a pracné opatření proti radonu při středním nebo vysokém radonovém indexu pozemku

5) Založení na pasech, se štěrkem z pěnového skla pod podlahou

Hodí se obdobně jako 4), ale i pro méně únosnou základovou půdu.

Výhody

  • pevné spojení se zemí
  • vysoká tepelná stabilita
  • běžná výška podlahy nad terénem
  • nízká tepelná ztráta podlahou
  • levné opatření proti radonu při nízkém radonovém indexu pozemku

Nevýhody

  • vyšší cena (cca 1400-2000 Kč/m2 zastavěné plochy)
  • neobvyklé řešení, potřeba tvůrčího přístupu při realizaci
  • nejpomalejší provedení
  • zatím neosvědčené dlouhodobějším provozem v praxi

6) Založení na pasech nebo desce plovoucí na štěrku z pěnového skla

Hodí se obdobně jako ad 5), pro pasivní domy s požadavkem na vysoký standart tepelné izolace a dokonalé řešení tepelných mostů. Nehodí se na nepropustné, jílové podloží.

Výhody

  • pevné spojení se zemí
  • velmi vysoká tepelná stabilita
  • běžná výška podlahy nad terénem
  • nízká tepelná ztráta podlahou
  • v zahraničí osvědčené řešení pro pasivní domy

Nevýhody

  • nejvyšší cena (cca 2000 s pasy - 3500 s deskou Kč/m2 zastavěné plochy)
  • pro běžnou stavební firmu neobvyklé řešení
  • technologicky náročné provedení (vysoká míra hutnění štěrku z pěnového skla = poměrně pracné, vylití desky ve dvou technologických krocích)